Když se řekne „žížalí farma“, většina lidí si představí spíš hromadu hlíny než promyšlený systém plný života. I já měl podobnou představu – dokud jsem jednu takovou farmu nenavštívil. A musím říct, že to byl zážitek, který mi doslova otevřel oči. Nebylo to jen o žížalách, ale hlavně o koloběhu přírody, udržitelnosti a chytrém využití procesů, které fungují už tisíce let.
Hned po příjezdu mě přivítala vůně čerstvé půdy a klid místa, kde se všechno dělá v souladu s přírodou. Žížaly, konkrétně kalifornské, tu nejsou jen „chovaní tvorové“, ale opravdoví malí ekologičtí dělníci. Denně přeměňují přebytky z rostlinné výroby na vermikompost. Celý proces probíhá přírodně, bez plýtvání a s maximálním respektem k přírodě.
Nejvíc mě zaujalo, jakou péči žížaly dostávají. Správné složení potravy, vlhkost, teplota – nic se nenechává náhodě. Každý detail má vliv na jejich zdraví i na výslednou kvalitu produktů. Farma vlastně funguje jako malá živá laboratoř, která se neustále přizpůsobuje okolním podmínkám. A i když se vše odehrává doslova „v hlíně“, proces je čistý, promyšlený a fascinující.
Měl jsem možnost na vlastní oči vidět výsledky – především vermikompost, který byl jemný, tmavý a voněl jako ta nejzdravější půda. Člověk hned pochopí, proč je pro pěstitele tak cenný.
Z farmy jsem odjížděl s hlubokým respektem – k žížalám, k lidem, kteří je s láskou chovají, i k samotné přírodě. Tahle návštěva nebyla jen zajímavou exkurzí, ale připomínkou, že i v dnešní technologické době máme pořád co objevovat v přirozených procesech. A někdy stačí opravdu málo – přebytky z polí, hromádka kompostu, pár milionů žížal a člověk s vizí – aby vzniklo něco, co dává smysl.
